Kočička.

REGULACE POPULACE KOČEK


Dr. Dousek

 

 

Vážená paní Janková,

       po telefonické omluvě, ve které jsem si vyžádal prodloužení termínu Vám odpovídám. Vámi zaslané materiály zahrnují poměrně širokou problematiku, která vychází i ze řešení některých konkrétních případů, kterými dokladujete složitost situace v případech jimiž se zabývaly a řešily je příslušné orgány státní správy. Dovolte mi, abych se k uvedeným konkrétním problémům, protože informace je podána pouze jednou stranou, vzhledem k možné zaujatosti nezabýval. Sám problém, na který se ptáte je poměrně rozsáhlý a pokusím se k němu podat alespoň stručné základní informace. Při tom upozorňuji, že oprávněný výklad zákona provádí pouze soud.


       Podle předpisů (§ 2 zák. č. 128/2000 Sb., o obcích) obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů, při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem vyjádřený v zákonech a předpisech. Významné pro uváděnou situaci je, že zvířata v našem právním systému jsou považována za věci (i když zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týraní, ve znění pozdějších předpisů /dále jen "zákon OZT"/, jim stanoví jako živým tvorům zvláštní postavení) a že se proto i na ně vztahují povinnosti vyplývající pro práva a povinnosti občanů z občanského zákoníku (zák. č. 40/1964 Sb.,) toto postavení zabezpečuje zvířatům, péči ze strany vlastníka, ta je pak ještě upravena zvláštními předpisy (povinnosti chovatele stanoví např. zák. č. 166/1999 Sb., "veterinární zákon", ve znění pozdějších předpisů, a např. § 6 zákon OZT - zakazující opuštění zvířete za účelem zbavit se jej). Současně z uvedeného právního vztahu vyplývá, že obec má zajistit péči o věc (tedy i toulavé zvíře), která byla nalezena na jejím katastrálním území a to po dobu 1 roku (potom se věc stává majetkem okresního úřadu). Obecně z toho vyplývá, že má zajistit bezpečnou úschovu "ztracených věcí" a péči o ně, v případě toulavého zvířete ("věci") je možné takovou péči zabezpečit u jiné osoby do jejíž péče obec zvíře svěří a hradí příslušné náklady s touto péčí spojené, nebo zbudováním zařízení - útulku, kterým je rovněž potřebná péče zajištěna. Předpisy však neurčují, která z uvedených dvou možností má být zvolena.
       Vzhledem k tomu, že nezabezpečení péče o toulavá zvířata jim působí utrpení a nárůst počtu toulavých zvířat ohrožuje veřejné zájmy, např. ochranu zdraví lidí, zájmy veterinární péče, ale i ochranu památkových objektů (např. holubi), ale v neposlední řadě navozuje utrpení zvířat samotných, mají být včas prováděna opatření zabraňující tomuto stavu. Naplňování povinností vyplývajících z platných předpisů má směrovat k tomu, aby nežádoucí nárůst populace toulavých zvířat nenastal. Plnění povinností chovatele, které jsou, jak již bylo uvedeno, stanoveny našimi předpisy (zejména § 4, § 5, veterinárního zákona, zákona na ochranu zvířat, občanský zákoník) zabezpečuje péči o zvířata chovaná jednotlivými osobami. Povinnost řádné péče o stavby a objekty (likvidaci odpadů, které mohou být zdrojem potravy pro toulavá zvířata, úklid objektů, uzavření prostor a zabránění množení nebo hnízdění), která je jedním z předpokladů omezení populací toulavých zvířat, vyplývá z naplňování vlastnických práv majitelů. Stejně tak jsou osoby, které o zvířata pečují povinny podle § 13 odst. 1 zákona č. 246/1992 Sb., v platném znění, "učinit opatření proti úniku zvířat" a opuštění zvířete za účelem zbavit se jej je zákonem zakázáno. Soustavně a včas prováděná a řízená opatření k regulaci mají omezit zejména nepřirozenou nabídku potravních zdrojů (omezení nevhodného odkládání odpadů, které mohou sloužit jako zdroje potravy, zákaz krmení zvířat ve vyhrazených objektech - např. nemocnice atd.) a dostupnými prostředky omezit možnost rozmnožování populace. Jejich preventivní charakter má zabránit, aby pozdní uplatňování "náhradních radikálních opatření" vedlo k utrpení zvířat a nutnosti likvidace velkého počtu přemnožených jedinců.
       Do souboru preventivních opatření patří i budování útulků pro zvířata v nouzi a péče o toulavá a opuštěná zvířata. Obec by měla prosazovat regulační opatření - nezaměnitelné označování zvířat u nichž není znám majitel a byla v péči útulku, kastrační programy, osvětové akce atd.
       Regulací populace zvířat se rozumí soubor soustavně prováděných opatření, která mají přispět k udržení populace v určité zdravotní a genetické, případně chovatelské kvalitě, zejména mají omezit rizika populace, která skýtá překročením mezí své četnosti v jejím teritoriu (prostoru) a zabránit vzniku nadměrných škod např. šířením nákaz nebo jiných nežádoucích vlivů jejími přemnoženými (často oslabenými) jedinci.
       Soustavně a včas prováděná regulační opatření mají omezit zejména nepřirozenou nabídku potravních zdrojů a dostupnými prostředky omezit možnost rozmnožování populace. Jejich preventivní charakter má zabránit, aby pozdní uplatňování "radikálních nápravných opatření" vedlo k utrpení zvířat a nutnosti likvidace velkého počtu přemnožených jedinců.
       Jednotlivá "toulavá zvířata" lze z uvedených důvodů (§ 5 odst. 2 písm. g) zákona č. 246/1992 Sb.,) usmrtit jen pokud je realizován uvedený soubor opatření vedoucích k regulaci populace.

       V zájmových chovech prevence vychází zejména z výchovy a poskytování informací o nárocích zvířat chovaných v zájmových chovech, odpovědného přístupu k chovu zvířat. Zájmové kynologické organizace a zájmové organizace chovatelů ušlechtilých koček vychází i z dodržení předpokladu důsledné evidence a identifikace jedinců daného druhu, výběru zvířat a vydávání licencí k chovu (chovné stanice) jen pro zvířata, která splnila kriteria chovu. Dalšími doporučenými opatřeními jsou kastrace a sterilizace zvířat u nichž se nepředpokládá využití v chovu, usmrcování oslabených, případně nadpočetných jedinců ve vrhu, (počet jedinců ve vrhu bývá stanoven Řády chovu, např. pro jednotlivá plemena psů). Významná je povinnost osob, které zvířata chovají zabránit úniku a omezování možností pro vznik toulavých zvířat případně nežádoucího páření zvířat bez kontroly.
       Psi a kočky jsou v takových případech považováni za toulavá nebo opuštěná zvířata. Je chybné zatoulané jedince těchto druhů považovat za "zvířata volně žijící", protože původně se jednalo o zvířata hospodářská nebo zvířata v zájmových chovech. Opatření k regulaci by měla spočívat v :

       Pokud jsou prováděna v rámci regulace populace opatření, která by mohla poškodit zájem osob, které vlastní zvířata stejného druhu (např. zájmoví chovatelé koček,) a řádně o ně pečují, je povinností toho, kdo opatření zabezpečuje včas a v místě obvyklým způsobem vydat příslušné upozornění.

       Zdůvodnit nutnost regulace populace holubů, toulavých koček nebo psů o ve městské aglomeraci by nemělo mít zvláštních odpůrců především za předpokladu, že současně s tím budou specifikovány způsoby regulace (omezení zdrojů potravy zejména omezení potravních zdrojů dodržování zásad nakládání s odpady, zákaz krmení ve vybraných lokalitách, kastrační programy) a cíl této akce, který má předejít a zabránit utrpení zvířat a současně chránit zájmy občanů.

       K vašim konkrétním dotazům uvádím:

1) Podle § 39 odst. 1 písm. c) veterinárního zákona (č. 166/1999 Sb.) je "odchyt toulavých zvířat a jejich umístění do karantén" považován za "veterinární asanační činnost".

2) Povolení výkonu "veterinární asanační činnosti", která je podle § 58 "odbornou veterinární činností" přísluší do kompetence okresních veterinárních správ. Ty také vykonávají nad veterinární problematikou a ochranou zvířat dozor. Osoba jíž byl výkon povolen je povinna vykonávat ji tak, aby nedocházelo k ohrožení zdraví lidí a zvířat, k týrání zvířat anebo poškozování životního prostředí. "Osobami odborně způsobilými" pro výkon této činnosti jsou osoby uvedeny v § 59 veterinárního zákona.

3) Osoba, jíž byl povolen výkon takové činnosti provádí úkony podle § 42 odst. a) veterinárního zákona a dále: b) na žádost obecního úřadu, policie ČR nebo obecní policie a v součinnosti s nimi odchyt toulavých psů a koček a jejich umístění v karanténě, je-li odchyt v zájmu ochrany zdraví lidí a zvířat, popřípadě i v jiném veřejném zájmu.
Současně s uvedením této skutečnosti upozorňuji, že musí být dodržován, podle nákazové situace stanovený režim karantény zvířat a současně s tím i ochrana a bezpečnost osob, které jsou kontaktem s neznámými zvířaty a tím i rizikem nákazy k tomuto riziku vystaveni (zák. č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících předpisů).

4) Zkušenosti z praxe uvádějí, že je třeba dodržet nejen uvedené předpisy, ale vycházet i z vlastnických vztahů, aby při odchytu nedošlo např. k "poškození cizí věci", nebo nedodržení zásady, že za péči o nalezený majetek - zvíře (věc) odpovídá po celou stanovenou dobu obec. Také z těchto důvodů je třeba dodržovat ustanovení § 42 veterinárního zákona odst. 3 a ze kterého vyplývá možnost zájmových sdružení se péče o zvíře ujmout - finanční nároky však nejsou ani v těchto případech stanoveny. Organizační zabezpečení odchytu toulavých zvířat tak i péče o ně (finanční vztahy, vymáhání nákladů z péče o zvířata, která musela být odebrána pro jejich týrání) přísluší jak již bylo uvedeno obcí.

5) Metodický pokyn SVS ČR č. 3/1995 z 18.9. 1995 (na který se odvoláváte) byl nově vydanými předpisy částečně nahrazen a proto zrušen jako předpis nižší právní síly.

6) Podle zákona OZT lze vyvážet, respektive používat k pokusům jen psy, kočky nebo primáty, které jsou k takovým účelům chováni, jsou nezaměnitelně označeni a evidováni. Použití "toulavých" zvířat k pokusům náš zákon zakazuje obdobně jako mezinárodní konvence platná u nás i v zahraničí. Tyto zásady platí i při vývozu, dovozu a tranzitu zvířat. Naše zvířata tedy podle těchto zásad nemohou být v zahraničí zařazena do pokusů, bez porušení předpisů.

       Obecné zásady vyplývající z metodického návodu UFAW vztahující se k regulaci populace koček, jsou však v základních rysech platné a rovněž Vámi předložené návrhy z nich vycházely a mohou dále vycházet při řešení problému.

       Uvedené zdůvodnění , vám může být oporou při dalších jednáních, ovšem podle zkušeností vím, že rozhodující pro zajištění péče o zvířata jsou v současnosti v našich podmínkách finanční prostředky. To, že pokulháváme, ve výchově a osvětě není třeba připomínat. Zřejmě by bylo možné i ve vašem případě využít i kampaně, kterou připravuje dr. Kucharczyková z Nadace na ochranu zvířat z Prahy.

       Vážená paní Janková, mou snahou bylo podat Vám alespoň základní informace o uvedeném problému. V některých případech jsem volil, ve snaze po stručnosti a instruktivnosti jen zkratkovité výrazy ("úschovna", "ztracená věc" atd.), ne však proto abych problém zlehčil, ale proto, že popis vycházející z citování předpisů je velice komplikovaný. V ÚKOZ byl nově, po smrti dr. Snášila CSc., pověřen vedením výboru ochrany zájmových zvířat kolega dr. Šimr, budeme nadále usilovat o řešení problémů, včetně přípravy nových předpisů.

Přeji Vám a vašim přátelům ve Vaší snaze, která je snahou společnou úspěch.

S pozdravem dr. Dousek

 

Zpět.